29.09.2006
.: Voláme si
Ženám nic neuteče
Je to víc jak den, co jsme se s A. v městě syrečků rozloučili.
Původně jsem si před telefénováním chtěl koupit něco na zub ve večerce.
Volám.
Kroužím kolem večerky v soustředných kruzích. Večerka zamyká. Budu hlady.
Hovor byl velmi krátký, jen 22 minut. Mám mokré obě uši, ruce a telefén. Teď už vím, proč mi ty mobily tak rychle umírají.
Opět je otevřeno. Prodavačka se na mne spiklenecky usmívá.
"Já sem věděla, že vydržíte."
"Co prosím?"
"No vy jste tak zaujatě půl hodiny telefonoval a kroužil po okolí... Tak jsem si stihla i odskočit."
.: poslal hledamte_najdute 29.09.2006, 16:22:00
Komentáře
Přidání komentáře...
